pátek 19. února 2021

Kolektiv autorů - Trojpovídky z nádraží 3 a 1/3

 


Ahoj wormíci, červíci, molové a totálně závislý čtenáři. Den má tři osmihodinové úseky, osm hodin trvá pracovní směna, práce má bavit, bavíme se čtením, čteme kvalitní literaturu, literaturu nám vytváří autoři, autoři od slova auto ři diči, autem jezdím na poštu pro balíky, v balíku mám Trojpovídky. Dobrou chuť!

Pokud čekáte nakousnutí zápletky, prozrazení děje či klasický recenzní text, jste na špatném profilu. Zde Vám popíši chuť či pachuť v ústech originálního knižního mola, zde Vám popíšu pocity, které kocour čmuchal ve své kočičí Bibli. Zde Vám hodím pamlsek, který ochutnat chcete. Je na Vás, zdali ho polknete či vyplivnete.

Král je mrtev, ať žije král!

Dvacet osm autorů, kteří se nikdy předtím neviděli, se společně dali dohromady pro zplození dítka. Toto dítko se dostane do pozornosti nejednoho číhajícího čichajícího mola. Tento triangl úžasných povídek si úvod do literárních zaslouží za mohutného antré. Místy jsem váhal, zdali nečtu díla komerční úrovně. Každý autor vnáší prvek jakési životní jiskřičky a věřte že tato jiskra zažehla požár. Pro Trojpovídky jsem nakonec odložil milovaného Robothama a věnoval se (vyjma studia - ach třicátník dokotrand) pouze jim. A sláva tomuto nápadu, sláva všem autorům. 

Fakt se jim dařilo všem?

Všem? Ano všem. Jistá odlišnost úrovně jednotlivých autorů je cítit, ale jejich kompozice do povídek je nenásilná a veškerá odklonění jsou stále nad průměrem, nad očekáváním. Přestože smeknu rád před všemi, našel jsem si zde v Trojpovídkách trojku vlastních favoritů, které musím prostě uvést. Díky nim, stejně tak jako díky Davidu Laudovi a Tereze Hladíkové čím dál více vztahuji pozornost k našim autorům. 

Samým blahem, jedním tahem

Srdce z lásky maluju

Protože já, protože já,

Karin, skvělá práce, King má dceru a mé pocity se přiblížili k pocitům z četby Misery. Jednou by jste spolu mohli něco napsat. Oceňuji tvé psaní, nikoliv fakt, že kniha byla darem od tebe.

Thea a její závěr Martinovi cesty jsem s čenichem plným satisfakce spokojeně pobrukoval "du vám takhle po lese najednou první králík, jen se na mě podíval a hned se začal smát."

Jarča a její čtivý koncept, který jsem si u Hilla velmi oblíbil a zde jsem hltal každý zápis.

Poklona ale patří všem! Tato kniha mě hluboce zasáhla. Dávám deset z deseti a hodnotu knihy zasílám na účet onkologáčkům. Vy to děláte pro dobou věc, udělám to samé. 

Třicet Fandíčků z Třiceti!


Žádné komentáře:

Okomentovat